Chester
*2010 - +11.8.2011
Česí,chlupáč, smraďoch :o)) se ke mě dostal úplně náhodou. Bylo to v roce 2001, byl květen a já si udělala se známým výlet do Vídně. Jen tak mezi řečí prohodil, že dcera má psa, kterého si nemůže nechat v bytě, protože zabírá moc místa a občas štěká a sousedi si stěžují, tak jestli bych ho nechtěla. Řekla jsem, že nevím, psa už jsme doma měli a hlavní slovo v té době měla máma. Vypravili jsme se na návštěvu. Přiběhl pes, který mě zaujal svým výrazem a ohromnou radostí, kterou projevoval štěkáním a hravým projevem. V té době mu nebyl ani rok, tak jsem zavolala mámě, jestli si domů můžu přivézt štěnátko (v té době už měl asi stejnou výšku a váhu co má nyní 
). Máma s myšlenkou, že si přivezu malé roztomilé štěně svolila 
. Jaké bylo její překvapení, když mě uviděla se skoro dospělým psem, který byl chudák neštastný, protože přišel o svojí původní rodinu. Navíc to nebylo poprvé, protože už předtím změnil majitele, kteří si ho přivezli z dovolené z Řecka 
(to mi bylo sděleno, ale nevím co je na tom pravdy, fakt je, že byl čipovaný čipem, který nevíme odkud je...). Díky těm změnám je Chesí největší závislák, ze všech psů, které jsem kdy měla, protože se bojí, abych ho někomu nenechala.
